Tým německých vědců za pomoci odborníků z dalších zemí uskutečňuje lety skrz sopečný mrak nad severním Atlantikem, aby pomocí přesných měření stanovil vývoj a složení mraku a umožnil tak určit normy jeho nebezpečnosti pro leteckou dopravu. Odborníci k tomu podle agentury AFP využívají pokračující, i když mnohem méně nebezpečnou aktivitu islandské sopky Eyjafjallajökull, jejíž řídnoucí mrak dýmu v těchto dnech opět narušil leteckou dopravu nad Skotskem a Irskem.“Vulkán vypouští tři tuny popela za sekundu, ten zůstává ve vzduchu ještě přinejmenším sedm hodin od výtrysku,” uvedl Ulrich Schumann na okraj kongresu Evropského sdružení věd o Zemi (EGU) ve Vídni. Upozornil však, že uvedené číslo je třeba brát s rezervou, protože v nejhustší části mraku přímo u sopky nebylo možné uskutečnit žádné měření.
Odborníci z DLR pak sledovali vývoj mraku v závislosti na postupu mas vzduchu ve spolupráci s irskými a britskými kolegy, a sledovali zejména míru a rychlost řídnutí popílkových částic. Tyto údaje podle něj umožní upravovat modely předpovědí v závislosti na parametrech počasí s cílem přesně určovat množství popílku ve vzduchu.
“Koncentrace popílku závisí na četných faktorech. Mrak sopečného popela není pasivním jevem, má svou vnitřní dynamiku,” zdůraznil Schumann.
Podle jeho názoru udělaly orgány řídící leteckou dopravu dobře, že po výbuchu sopky v polovině dubna uzavřely nad většinou Evropy provoz, protože pro jiný postup chyběly nezbytné údaje. Do budoucna však vyzval k větší spolupráci orgánů civilního letectví s vědci.
“Pouze využívání informačních modelů kombinujících pozemní, letecké a satelitní údaje může poskytnout správný obraz situace. Propříště máme poplašný systém, v Evropě je 200 až 300 vědců připravených uskutečňovat potřebná pozorování ze země. Jsme nyní mnohem lépe připraveni než před dvěma týdny,” zdůraznil.
Podle islandských odborníků včera kouř z vulkánu Eyjafjallajökull opět zhoustl a dosahuje do větší výšky.
“I tak je to ale jen zlomek množství popela, jaké chrlil v prvních dnech erupce, tedy asi pět až deset procent tehdejšího množství,” zdůraznil geolog Björn Oddson z Ústavu věd o Zemi Islandské univerzity. “Popílek je navíc těžší, což znamená, že padá rychleji dolů a méně daleko se dostane,” dodal.
Podle islandského meteorologického ústavu změna dýmu znamená nový výron magmatu. “Předpokládáme, že erupce bude pokračovat aktivní fází i v nejbližších dnech,” cituje AFP ze zprávy ústavu. Sloup sopečného dýmu dnes dostupoval do výšky asi 6000 metrů, v první fázi po začátku erupce to bylo 9000 metrů. Výška dýmu však s množstvím vypouštěného popela nesouvisí.
(ČTK/red); Prevzaté z www.letectvi.cz
