V někdejším Sovětském svazu zavládlo nadšení, ve Spojených státech amerických zděšení a po celém světě se ozývalo ze všech možných přijímačů snad nejslavnější pípání. Vypuštění první umělé družice Sputnik 1 do kosmu před 50 léty, dne 4. října 1957, zahájilo pomyslný, o to však prestižnější závod o dobývání vesmíru mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.
O nutnosti vytvořit výzkumné středisko, které by se zabývalo umělými družicemi, hovořil poprvé hlavní sovětský konstruktér a šéf kosmického programu Serhij Koroljov v roce 1954. Zpočátku ale narážel na odpor avšak v lednu 1956 vláda k radosti Koroljova definitivně rozhodla o umělé družici. Původní plány počítaly s tělesem (objekt D) o hmotnosti přes jednu tunu. Koroljovova konstrukční kancelář nakonec navrhla v lednu 1957 změnu projektu, který byl označen jako "prostějšij sputnik" (nejjednodušší družice).
Přímo pod Koroljovovým vedením se tak zrodilo těleso, které tvořila koule o průměru 58 centimetrů vážící 83,4 kilogramu. Z ní vyčnívaly čtyři prutové antény o délce 2,4 až 2,9 metru. Schránka byla vyrobena z hliníkové slitiny a tvořily ji dvě polokoule. Uvnitř družice byly umístěny zdroje energie, vysílací aparatura, ventilátor a další náležitosti. Jako nosič byla vybrána modifikace Koroljovovy mezikontinentální balistické rakety R-7.
Raketa s první družicí Země odstartovala z kosmodromu Bajkonur (Ťuratam) 4. října 1957 ve 22.28 hodiny moskevského času. Když se za 90 minut po skončení činnosti raketových motorů ozvalo z pozemních přijímačů slabé pípání, všichni vybuchli v jásot. První Sputnik setrval na dráze kolem Země přes 90 dní a uskutečnil asi 1400 oběhů. Doba oběhu činila 96 minut, výška přibližně mezi 200 a 900 kilometry. Při rychlosti asi 29 000 kilometrů za hodinu nalétal asi 60 milionů kilometrů.
Sovětské velvyslanectví ve Washingtonu pořádalo v den startu Sputniku recepci na počest delegátů sympozia o využití raketové techniky. Uprostřed ceremoniálu vyrušila přítomné zpráva redakce New York Times, že Rusové vypustili umělou družici. Pro Američany to byl šok.
Sputnik 1 měl za úkol utrhnout vavříny vítězství a prověřit aparaturu, jeho význam byl jinak podle vědců prakticky nulový. Jen pro zajímavost, jeden z modelů družice Sputnik 1 je vystaven v Leteckém muzeu VHÚ v pražských Kbelích.
Sputnik 2 vynesl 3. listopadu do vesmíru prvního živého tvora – fenku Lajku, naproti tomu první americká družice Explorer 1, která se dostala na oběžnou dráhu až v lednu 1958, nesla vědecké přístroje, které získaly cenné poznatky.
V názoru, kolik létá v současnosti kolem Země umělých družic a sond, jsou odborníci nejednotní. Odhady se pohybují od dvou do čtyř tisíc, pouhé dvě desetiny z nich jsou funkční. Různých úlomků a součástek o velikosti kolem jednoho centimetru však může být podle expertů v okolí Země i hodně přes 100 000.
(ČTK/red)
Foto: Wikipedia.org
(Prevzaté z partnerského leteckého informačného servera Letectvi.cz)
