Letectvo.sk – letecký informačný portál - Aktuálne správy: lietadlá, vrtuľníky, civilné letectvo, letecké spoločnosti, kozmonautika, piloti, vojenské letectvo a protivzdušná obrana.

Bezprostřední přípravy ke startu byly zahájeny plněním gigantické externí palivové nádrže superchladným palivem již v noci z neděle na pondělí ve 3.28 SELČ (našeho času), tedy přibližně s půlhodinovým zpožděním oproti plánu. Tankování tekutého paliva probíhalo bez větších komplikací a bylo ukončeno po třech hodinách přibližně v půl sedmé ráno našeho času. V 9.02 našeho času zahájila posádka nastupování do orbiteru Discovery. Jako první nastoupil do útrob raketoplánu kapitán mise Alan Poindexter, následován specialistou mise Clayem Andersonem, dále nastoupil pilot mise Jim Dutton, poté nejzkušenější členka mise Stephanie Wilsonová, Rick Mastracchio, japonka Naoko Yamazaki a jako poslední se na své místo usadila astronautka Dottie Metcalf-Lindenburgerová. V průběhu usazování posádky na svá místa se na určitou dobu zásadním způsobem zhoršila předpověď počasí pro okamžik startu natolik, že NASA přibližně na půl hodiny vydal stanovisko start raketoplánu Discovery odložit. Kompletní posádka byla do svých křesel usazena v 9 hodin a 47 minut našeho času, přičemž tou dobou již byla nepříznivá předpověď počasí opět odvolána a po dalších drobných technických problémech byl raketoplán prohlášen za startuschopný a vedení startu jeho uskutečnění povolilo.

Raketoplán Discovery odstartoval přesně podle plánu ve 12.21:25 SELČ (našeho času). Poslední noční start amerického raketoplánu v historii byl zcela jistě nesmírným zážitkem pro prakticky celý poloostrov Florida, protože raketoplán opět plamenem z pomocných startovacích motorů SRB (Solid Rocket Boosters) osvítil široké okolí Kennedyho vesmírného střediska.

Přesně 8 minut a 31 sekund po startu proběhlo úspěšné vypojení tahu hlavních motorů raketoplánu SSME (Space Shuttle Main Engine), tzv. MECO (Main Engine Cut Off), o 16 vteřin později odhodil raketoplán Discovery svoji gigantickou externí palivovou nádrž a byl naveden na suborbitální eliptickou oběžnou dráhu se sklonem 51,6° o parametrech 252/67 kilometrů. 25 minut po úspěšném startu provedl kapitán Poindexter spolu s pilotem Duttonem správné zorientování orbiteru Discovery pro provedení korekce oběžné dráhy, manévru OMS2. Dvě minuty a devět sekund dlouhý zážeh motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) byl zahájen v čase 37 minut a 34 sekund po startu, přičemž suborbitální dráha orbiteru Discovery byla tímto manévrem změněna na dráhu kruhovou. Raketoplán nyní stráví téměř dva dny pronásledováním Mezinárodní kosmické stanice ISS.

V dalším programu mise hraje hlavní roli přiblížení raketoplánu Discovery k orbitální stanici ISS a jeho následné připojení ke komplexu stanice. Konečné přiblížení Discovery ke stanici, tzv. TI (Terminal Initiation), bude provedeno ve středu 7. 4. 2010 v 6.12 našeho času. V době, kdy se bude raketoplán Discovery nacházet přibližně 200 metrů pod orbitální stanicí, provede kapitán Alan Poindexter ručně řízené „vesmírné salto“, během kterého bude stálá posádka ISS fotografovat břicho raketoplánu za účelem dokumentace stavu tepelného štítu orbiteru. Manévr RPM (Rendezvous Pitch Maneuver) bude zahájen v 8.41 našeho času, přičemž raketoplán Discovery se následně spojí s ISS v 9 hodin a 50 minut SELČ (našeho času).

NASA řeší poměrně značně nepříjemný technický problém raketoplánu Discovery. Orbiter má nefunkční anténu v pásmu KU. Anténa se vyklápí po otevření dveří nákladového prostoru a slouží jako primární komunikační prostředek raketoplánu během jeho pobytu na oběžné dráze. Jakkoli je možné při pobytu raketoplánu u orbitální stanice využívat staniční komunikační prostředky, raketoplán není schopen poskytnout on-line televizní přenos z průběhu inspekce tepelného štítu a také musí využít jiné navigační prostředky pro přiblížení ke stanici, protože anténa zároveň orbiteru slouží jako radar. NASA disponuje záložním řešením pro odeslání výsledků první kontroly tepelného štítu a stejně tak pro přibližovací manévr, nicméně řešení, jak dostat včas na Zemi záznam závěrečné kontroly kritických částí tepelné ochrany den před provedením přistávacího manévru zatím stále není jasné.

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

Vzhledem k tomu, že otočka RPM a spojení orbiteru k ISS jsou jedny z nejefektnějších fází mise raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici, osobně všem doporučuji sledovat tyto manévry online prostřednictvím internetového vysílání NASA TV, které je k dispozici – ZDE.

Další informace o průběhu mise STS-131 vám na stránkách Letectví.cz přineseme ve čtvrtek 8. 4. 2010.

Prevzaté z letectvi.cz
(Ivan Hűbsch)

Foto a zdroje informací: NASA/KSC, SFN