Letectvo.sk – letecký informačný portál - Aktuálne správy: lietadlá, vrtuľníky, civilné letectvo, letecké spoločnosti, kozmonautika, piloti, vojenské letectvo a protivzdušná obrana.

Posádka STS-131 raketoplánu Discovery dostala pokyn k uzavření dveří nákladového prostoru raketoplánu v 9.42 našeho času a již deset minut poté byly dveře uzavřeny. Discovery a jeho posádka byl následně kompletně připraven k opuštění oběžné dráhy kolem poledne našeho času, nicméně jedenáct minut poté přišlo od vedení letu opět již téměř obehrané rozhodnutí, že blížící se první úterní pokus o provedení přistávacího manévru je zrušen. Podle tohoto rozhodnutí bylo zřejmé, že raketoplán zůstane na oběžné dráze kolem Země minimálně ještě jeden oblet s tím, že na konci tohoto orbitu má k dispozici hned dvě možnosti uskutečnit návrat z oběžné dráhy a to na obě aktivní přistávací plochy na floridském mysu Canaveral a v kalifornské mohavské poušti. Detailní informace o těchto prvních třech úterních možnostech opuštění oběžné dráhy jsme čtenářům Letectví.cz zprostředkovali – ZDE.

Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci následujícího obletu Země byly k dispozici hned dvě možnosti opustit oběžnou dráhu, a to na preferovanou přistávací základnu na Kennedyho vesmírném středisku i na Edwardsovu základnu v Kalifornii, která vykazovala takřka ideální povětrnostní podmínky pro provedení přistávacího manévru, byla pravděpodobnost, že vedení letu již konečně povolí raketoplánu Discovery přistát velmi vysoká. Ve 13.43 našeho času tak přišlo očekávané rozhodnutí uskutečnit brzdný zážeh, který nasměruje orbiter k přistání na Floridě. Raketoplán Discovery tak zahájil ve výšce 350 kilometrů nad Indickým oceánem brzdný zážeh motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) pro opuštění oběžné dráhy ve 13.03 našeho času. 2 minuty a 57 sekund dlouhý zážeh motorů OMS, který zpomalil oběžnou rychlost orbiteru o 322 kilometrů za hodinu tak nasměroval Discovery k nezvratnému sestupu z oběžné dráhy a k celkově 74. přistání raketoplánu na letišti SLF (Shuttle Landing Facility) Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Raketoplán následně ve 14.36 našeho času vstoupil ve výšce 122 kilometrů nad Tichým oceánem rychlostí necelých 30tisíc kilometrů za hodinu do hustých vrstev atmosféry, aby o několik minut později jižně od Aljašky zahájil sérii čtyř zatáček, kterými absorbuje do atmosféry obrovskou kinetickou energii, kterou při setrvačném pohybu kolem Země disponuje. O dvacet minut později se již Discovery pohyboval ve výšce necelých 50 kilometrů nad kontinentálním územím spojených států rychlostí „pouze“ 11 tisíc kilometrů za hodinu. O necelých osm minut později nad územím poloostrova Florida již převzal od počítačů řízení stroje kapitán Alan Poindexter, který ručně vmanévroval raketoplán do 200 stupňové pravotočivé zatáčky, čímž nasměroval raketoplán Discovery k přistání na dráze číslo 15 SLF Kennedyho vesmírného střediska.

Raketoplán Discovery se dotkl svým hlavním podvozkem přistávací dráhy v úterý 20. 4. 2010 v 16.08:35 SELČ (našeho času), aby po 57 sekundách bezpečně na dráze zastavil. Mise STS-131 tak trvala celkově až do zastavení 15 dní, 2 hodiny, 48 minut a 8 sekund. Raketoplán Discovery během této doby 238krát obletěl zeměkouli a urazil jen těžko uvěřitelnou vzdálenost 10 milionů a 30 tisíc kilometrů. Kompletní posádka mise opustila útroby orbiteru o necelou hodinu po přistání a v poměrně velmi dobrém zdravotním stavu se vydala na tradiční obhlídku stroje hodinu a čtyřicet minut po přistání. Raketoplán Discovery tak dokončil svoji předposlední misi do vesmíru a jako nejstarší orbiter tak má před sebou stejně jako jeho mladší „kolegové“ z letky již poslední misi, na kterou se s největší pravděpodobností vydá na podzim tohoto roku, přesněji 16. 9. 2010.

(Ivan Hűbsch)

Prevzaté z www.letectvi.cz; Zdroje informací: NASA, SFN; foto: KSC

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.