Nedávno skončená mise STS-126, celkově 124. let amerických raketoplánů do vesmíru a v pořadí 27. mise věnovaná výstavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) skončila. Orbitální část lodi, raketoplán Endeavour (OV-105), absolvovala svůj 22. let do vesmíru. Posádka mise STS-126 splnila na oběžné dráze veškeré své úkoly na jedničku a v některých ohledech dokonce předčila původní očekávání. Nyní je čas se za touto úspěšnou misí krátce ohlédnout.
Raketoplán Endeavour odstartoval ke své misi STS-126 v sobotu 15 11. 2008 v 1.55 našeho času. Jednalo se teprve o třetí noční start od havárie raketoplánu Columbia. Po 8 minutách a 35 vteřinách byl raketoplán naveden na suborbitální oběžnou dráhu se sklonem 51,6° o parametrech 252/67 kilometrů a přibližně o hodinu a půl později provedl Endeavour nad Indickým oceánem svůj první orbitální manévr, kterým byla suborbitální oběžná dráha změněna na dráhu stabilní o parametrech 263/224 kilometrů. Posádka mise pod vedením kapitána Chrise Fergusona ve složení pilot Eric Boe, Heidemarie Stefanyshyn-Piper jako hlavní protagonista výstupů do volného prostoru a dále specialisté mise Steve Bowen, Shane Kimbrough a Donald Pettit tak zahájili operace na oběžné dráze. Raketoplán Endeavour dále odvezl na palubu orbitálního komplexu stálou členku Expedice 18 Sandru Magnusovou, která vystřídala současného obyvatele kosmické stanice, Gregory Chamitoffa. Chamitoff se později na palubě raketoplánu vrátil zpět na Zemi.
Ani tentokrát se start neobešel úplně bez problémů. V průběhu startu byly pozorovány odpadávající úlomky nejen z externí nádrže, ale i ze samotného orbiteru. 28 sekund po startu se oddělil malý proužek textilní izolace FRSI (Flexible Reusable Surface Insulation)z gondoly levého motoru. Dalším problémem, který se objevil krátce po zahájení orbitálních operací, byla nesprávně fungující satelitní anténa pro pásmo KU, jejíž automatický systém zaměřování komunikačních satelitů selhal. Anténa, která zároveň funguje jako přibližovací radar při spojování s orbitální stanicí, je ve skutečností hlavním spojovacím článkem mezi raketoplánem a okolním světem. Nejen proto bylo její pozdější zprovoznění přijato posádkou ale i vedením letu s hlubokým povděkem.
Třetí den mise STS-126 byl přesně podle plánu ve znamení konečného přiblížení a následného spojení raketoplánu Endeavour s mezinárodní kosmickou stanicí. Posádka raketoplánu Endeavour zahájila přiblížení k mezinárodní kosmické stanici ISS v neděli 16 .11. v podvečer. Ve 22.02 našeho času se již raketoplán nacházel ve vzdálenosti 240 metrů pod stanicí (viz obrázek) a o 6 minut později bylo zahájeno tzv. „vesmírné salto“, tedy otočka RPM (Rendezvous Pitch Maneuveur ), během kterého provedli členové stálé posádky ISS Mike Finske a Gregory Chamitoff důkladnou fotodokumentaci tepelného štítu raketoplánu Endeavour. Kapitán Chris Ferguson následně provedl ukázkové spojení orbitru Endeavour s mezinárodní kosmickou stanicí. Ve 23.01 našeho času, v době, kdy raketoplán spolu s orbitálním komplexem přelétal ve výšce 341 kilometrů nad severní Indií, byly obě lodě spojeny. Průlezy mezi oběma loděmi byly otevřeny v 1 hodinu a 16 minut po půlnoci našeho času a posádka raketoplánu Endeavour byla přivítána stálými obyvateli ISS.
V úterý 18. 11. 2008 v 19.09 našeho času zahájili astronauti posádky STS-126 Piperová a Bowen svůj první výstup do volného prostoru. Hlavním cílem tohoto výstupu byla zásadní oprava nefunkčního rotačního kloubu SARJ (Solar Alpha Rotary Joint) na pravoboku hlavní příhradové konstrukce orbitální stanice ISS. Výstup zahrnoval i další úkoly, jako přesun dusíkové nádrže chladicího systému stanice do nákladového prostoru raketoplánu, přesun hadicové spojky FHRC (Flex Hose Rotary Coupler) z nákladového prostoru raketoplánu na konstrukci ISS a další. Stěžejním úkolem však bylo zahájení opravy shora uvedeného rotačního kloubu. V rámci 6 hodin a 52 minut trvající vesmírné procházky splnili astronauti veškeré plánované úkoly, nicméně stínem tohoto výstupu zůstala ztráta vaku s nářadím, která se přihodila vedoucí výstupů do volného prostoru, astronautce Heidemarie Stefanyshyn-Piperové. Zřejmě nesprávnou přípravou tohoto vaku bylo způsobeno, že mazivo určené pro ložiska rotačního kloubu se explozivně uvolnilo z dávkovací pistole a astronautka nezvládla situaci při potřísnění svých rukavic tímto mazivem a vak pustila do volného prostoru.
V průběhu šestého dne mise v noci z 19. na 20. 11. 2008 byly provedeny instalace v útrobách orbitálního komplexu směřující k vytvoření prostředí pro rozšíření počtu stálých obyvatel stanice ze tří na šest. Astronauti nainstalovali v modulu Destiny zařízení na recyklaci vody a dále provedli montáž dvou spacích buněk v prostorách spojovacího uzlu Harmony. 19.11. bylo zároveň vedením letu potvrzeno, že výsledky průzkumu celistvosti tepelného štítu raketoplánu Endeavour dopadly na výbornou a orbiter je tak schopen se bez rizika vrátit zpět z oběžné dráhy.
V den desátého výročí výstavby orbitálního komplexu Mezinárodní kosmické stanice ISS ve čtvrtek 20. 11. 2008 měla posádka mise STS-126 na programu svůj druhý výstup do volného prostoru. Astronauti Piperová a Kimbrough nejprve provedli přesuny vozíků CETA (Crew and Equipment Translation Aid) na levou stranu příhradové konstrukce stanice, Kimbough dále provedl promazání koncového kloubu staničního robotického ramene SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) a posléze se přidal k Heidemarie Piperové, aby společně pokračovali ve výměnách ložisek, čištění a promazání vadného kloubu SARJ na pravoboku stanice.
V noci ze soboty 22. 11. 2008 na neděli 23. 11. 2008 provedli astronauti Heidemarie Piperová a Steve Bowen další úspěšný výstup do volného prostoru. Úkolem bylo vyměnit a vyčistit zbývajících šest valivých ložisek nefunkčního pravobočného kloubu SARJ. Astronautům se za celkově 6 hodin a 57 minut podařilo vyměnit všechna ložiska až na jedno. Tuto činnost nechalo vedení letu na poslední čtvrtý výstup.
V pondělí 24. 11. 2008 večer provedli členové posádky STS-126 svůj poslední výstup do volného prostoru. Astronauti Stephen Bowen and Shane Kimbrough před zahájením plánovaného promazání valivých ložisek levobočného rotačního kloubu SARJ (Solar Alpha Rotary Joint) provedli jeho důkladnou kontrolu, při které zaznamenali podobné opotřebení prstence, jako v případě opačného kloubu na pravé straně stanice. Bowen provedl promazání a instalaci posledního dvanáctého valivého ložiska ´pravobočného kloubu, zatímco Kimbrough pokračoval v práci na promazání kloubu na levé straně stanice. Tento čtvrtý výstup trval 6 hodin a 7 minut, čímž stanovil skóre výstupů v rámci mise STS-126 na celkových 26 hodin a 41 minut. 118. výstup do volného prostoru věnovaný výstavbě ISS také navýšil celkový čas, který v rámci rozšiřování stanice strávili astronauti ve volném prostoru, na neuvěřitelných 745 hodin a 29 minut.
Více informací o misi STS-126 naleznete po kliknutí na banner.
V úterý 25. 11. 2008 večer našeho času byla provedena operace, na kterou čekali nejen samotní astronauti na palubě ISS ale především kompletní vedení letu a management Mezinárodní kosmické stanice, totiž znovuobnovení provozu pravobočného rotačního kloubu SARJ-S3, na jehož důkladnou opravu potřebovali astronauti více než 3 výstupy do volného prostoru. Rotační kloub SARJ-S3 byl více než rok odstaven z provozu a celé pole solárních panelů na pravoboku orbitální stanice se nemohlo natáčet za sluncem, aby se maximalizoval zisk elektrické energie. Podle informací vydaných zástupci NASA je opravený rotační kloub na pravoboku orbitální stanice v lepší kondici, než bylo původně předpokládáno. Spotřeba elektrické energie klesla na neuvěřitelných 0,17 ampér, což téměř představuje hodnotu, kterou kloub vykazoval v době, kdy byl úplně nový. Z hlediska dalšího vývoje ISS se jedná o prozatím nedoceněný bezprecedentní úspěch. NASA původně plánoval v rámci některé z posledních misí raketoplánu uskutečnění kompletní výměny prstence tohoto rotačního kloubu. V případě, že se aktuálně naměřená data nebudou v průběhu delšího provozu zhoršovat, NASA pravděpodobně ušetří jednu kompletní misi včetně několika komplikovaných výstupů do volného prostoru.
Ve středu 26. 11. 2008 byl uklizen zpět do nákladového prostoru raketoplánu Endeavour logistický modul MPLM Leonardo, který se s nákladem asi 1,5 tuny již nepotřebného materiálu a vybavení vrátil zpět na Zemi. Astronauti Pettit a Kimbrough ovládající staniční manipulátor uložili logistický modul po devíti dnech u ISS zpět do nákladového prostoru orbiteru.
Čtvrtek 27. 11. 2008 byl ve znamení osobního volna obou posádek, které na palubě orbitálního komplexu oslavili den Díkůvzdání, a v pozdních večerních hodinách pak přistoupili k rozlučkovému ceremoniálu. Ceremoniál byl zahájen pozdě v noci po půlnoci našeho času. Tato víceméně pozitivně laděná událost znamenala pro Gregory Chamitoffa konec téměř půlročního pobytu na palubě ISS. Bezprostředně poté se astronauti posádky STS-126 spolu s Chamitoffem odebrali na palubu raketoplánu Endeavour a ve výšce 357km nad severním Atlantikem provedli v 1.31 našeho času uzavření průlezů mezi oběma loděmi. Odpojení raketoplánu Endeavour od orbitálního komplexu Mezinárodní kosmické stanice ISS proběhlo v pátek 28.11.2008, přičemž fyzická separace orbiteru od ISS byla provedena v 15.47 našeho času.
V neděli 30. 11. 2008, ve 22 hodin 25 minut a 6 sekund přistál raketoplán Endeavour na letecké základně Edwards v kalifornii. Celému přistávacímu manévru předcházely složité „šachy“, které způsobilo nepříznivé počasí nad floridským Kennedyho vesmírným střediskem. Přistání raketoplánu na Floridu bylo z důvodu špatného počasí dvakrát odloženo a nakonec bylo vedení letu nuceno nasměrovat orbiter na západní pobřeží Spojených států. Raketoplán Endeavour bezpečně zastavil na ranveji 04L Edwardsovy základny ve 22 hodin, 26 minut a 3 vteřiny našeho času. Mise STS-126 tak trvala 15 dní, 20 hodin, 29 minut a 37 sekund. Raketoplán Endeavour během této doby 250krát obletěl zeměkouli a urazil těžko uvěřitelnou vzdálenost více než 10,5 milionu kilometrů.
Mise STS-126 se od svého startu neustále potýkala se značnými problémy. Začněme poškozením orbiteru při startu, nefunkční anténou pro pásmo KU, která je hlavním komunikačním uzlem raketoplánu, pokračujme ztrátou vaku s nářadím za dva miliony korun, která neuvěřitelným způsobem zkomplikovala především hlavní úkol mise, tedy opravu pravobočného kloubu SARJ, dále neskutečné problémy s instalací nové toalety, respektive recyklátoru moči ECLSS (Environmental Control and Life Support System), který se nakonec po složitých úpravách podařilo zprovoznit s tím, že tento problém zaměstnával dva astronauty a desítky inženýrů na Zemi prakticky celou dobu pobytu raketoplánu u orbitální stanice ISS a zakončeme problémy s počasím nad floridským mysem Canaveral, které donutilo NASA k nasměrování raketoplánu na přistání v Kalifornii. Raketoplán Endeavour tak musel být 12. 12. 2008 letecky transportován zpět na Floridu k přípravě na další misi (viz obrázek). Některé tyto komplikace si astronauti způsobili sami, některé byly absolutně mimo jejich kontrolu, v každém případě to, jak se s nimi nejen NASA na Zemi ale především posádka STS-126 spolu se stálými obyvateli stanice vypořádali, je naprosto neuvěřitelné a zároveň bezprecedentní. Jediné srovnání, které lze použít, je improvizovaná oprava solárních panelů, kterou provedli astronauti (jmenovitě Scott Parazynski) v průběhu mise STS-120; podrobnosti – ZDE
I přes veškeré zde jmenované problémy se posádce podařilo splnit veškeré úkoly mise, tedy především instalaci zařízení umožňující rozšíření stálých posádek ISS ze tří na šest, ale i opravu nefunkčního kloubu solárních panelů SARJ- S3. Hlavně oprava tohoto rotačního kloubu skončila jen těžko uvěřitelným úspěchem. NASA původně plánoval tuto opravu pouze jako dočasnou s tím, že celý kloub bude při některé z posledních misí raketoplánů kompletně vyměněn. Stav, do kterého se astronautům pod vedením Heidemarie Stefanyshyn-Piperové podařilo během této mise kloub dostat, naznačuje, že budoucí výměna kloubu nebude pravděpodobně nutná, protože po zásahu astronautů mise STS-126 je tento kloub ve stavu, v jakém byl jako úplně nový. Tento neskutečný úspěch v podstatě znamená, že NASA velmi pravděpodobně ušetří v budoucnosti celou jenu misi….
Závěrem bych pouze velmi stručně zdůraznil, že hlavní úkol mise, tedy připravit ISS na rozšíření počtu členů jejích stálých posádek na šest, je splněn. Díky tomuto úspěchu se můžeme těšit, že v průběhu příštího roku se skutečně zvýší počet stálých obyvatel komplexu. Mise STS-126 byla úspěšná a svůj hlavní úkol splnila.
V souvislosti se zmínkou o příštím roce bych touto cestou rád popřál všem čtenářům Letectví.cz šťastné, klidné a pohodové vánoční svátky a mnoho nejen osobních ale i pracovních úspěchů v roce 2009. V tomto roce se skutečně máme na co těšit, protože rok 2009 bude na pilotované vesmírné lety velmi bohatý.
Těším se na další shledání s Vámi na stránkách Letectví.cz
Ivan Hűbsch
Zdroje informací: SFN, NASA; foto: KSC/EDW
