Vesmírná sonda Dawn k asteroidům Ceres a Vesta nakonec přece jen poletí. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přehodnotil předchozí zrušení projektu, na němž se podílejí i některé evropské země, rozhodla se projekt dokončit a sondu vypustit v červenci 2007. Sonda Dawn vybavená evropskými robotickými systémy měla původně odstartovat už letos v červnu.
V březnu však vedení NASA od projektu odstoupilo, když zjistilo překročení rozpočtu na něj. Tou dobou již projekt vlastní sondy spolykal 257 milionů dolarů, což bylo o 73 milionů více, než bylo schváleno, a potřeboval údajně dalších 14 milionů, aby mohl být dokončen. NASA se po omezení svého rozpočtu Kongresem striktně drží rozpočtových pravidel.
Renomovaná kalifornská Laboratoř tryskového pohonu (JPL) však proti zrušení podala námitku s argumentem, že potřebných 14 milionů je zlomek proti již vynaloženým 257 milionům, které by zrušením projektu přišly nazmar. Nezávislá prověrková komise pak dala JPL za pravdu a uznala, že v klíčových technických problémech s robotikou, kvůli nimž projekt zdražil, se již rýsuje řešení a dokončení projektu by tak mohlo být efektivní.
Německo pro expedici k asteroidům s celkovým rozpočtem 446 milionů dolarů (včetně nosné rakety a startovních nákladů) vyvinulo speciální kamerovou techniku, schopnou pořizovat snímky asteroidů z největší blízkosti. Italská vesmírná agentura připravila pro expedici spektrometr. "Velmi mě těší, že sonda nakonec přece jen poletí, protože Dawn je první americkou misí, na níž oba hlavní experimenty pocházejí z Evropy," řekl agentuře DPA šéf německého Střediska pro letectví a vesmír Sigmar Wittig.
Expedice Dawn je velmi významná pro výzkum planet, protože asteroidy obsahují původní materiál, z nějž planety včetně Země před 4,6 miliardami let vznikaly. Oba asteroidy mají své dráhy v prostoru mezi Marsem a Jupiterem jako tisíce dalších; zvoleny za cíl expedice byly kvůli své protikladnosti.
Dawn má nejprve navštívit Vestu, nejjasnější asteroid sluneční soustavy, kam dospěje zřejmě v roce 2012. Vesta má průměr 515 kilometrů, je horká a suchá a vykazuje stopy vulkanické činnosti. Sonda ji má po dobu sedmi měsíců zkoumat z oběžné dráhy ve výšce asi 700 km a později 120 km. Kdyby šlo vše podle plánů, mohla by se sonda dostat na pouhých 15 až 75 km. Po ročním průzkumu Vesty má let sondy pokračovat dál ke "kusu ledu", jak je označován Ceres. Jeho průměr je asi 950 kilometrů a je to první asteroid, který byl v naší sluneční soustavě objeven, a to již v roce 1801. Podle dosavadních poznatků by měl být vlhký a studený. Sonda k němu má doletět v asi roce 2016, výzkum by měl trvat rovněž několik měsíců. Mezi asteroidy by sondu měl pohánět iontový motor zcela nové koncepce.
Astronomové mají k dispozici 267 fotografií asteroidu pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Díky počítačovým simulacím zjistili, že Ceres má zřejmě jádro složené z hornin a tenkou, málo hustou vnější kůru. Uvnitř ale hmota planetky není rozložena rovnoměrně. To vše experty vedlo k domněnce, že asteroid je ve vnějších vrstvách obepínajících pevné jádro naplněn ledem. Na Zemi je zhruba 1,4 miliardy kilometrů krychlových vody, z toho asi jen 41 milionů kubických kilometrů zaujímá voda sladká. Ceres by podle vědců mohl obsahovat až 200 milionů kubických kilometrů vody.
(iHN)
Foto: NASA
Prevzaté z Letectvi.cz
