Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes “pohřešuje”. Štěstí v neštěstí měl pilot špionážního letounu U-2 Gary Powers, který byl před 50 léty, 1. května 1960, sestřelen u Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg). Byl sice odsouzen k desetiletému žaláři, ale po dvou letech byl vyměněn za sovětského špióna a vrátil se do USA.Na prvního máje 1960 ráno odstartoval ke svému 28. letu se strojem U-2 tehdy třicetiletý Francis Gary Powers z americké základny u pákistánského Péšávaru. Nad Sovětským svazem vyfotografoval základnu Bajkonur, dále měl zachytit atomové laboratoře v Čeljabinsku a zejména pak oblast Plesecka u Petrohradu, kde byla budována základna balistických raket.
Sověti zaregistrovali americký letoun už nad Afghánistánem a záhy proti němu vyslali letoun Su-9, který byl stejně jako U-2 schopný dosáhnout značné výšky (až 20 km; U-2 něco přes 20km). Do akce byly nasazeny i dva stroje MiG-19, jež se ale nedokázaly vznést do výšky cíle (asi 22 km), a pozemní protiletecká obrana, jíž se podařilo Powerse zasáhnout. Až v roce 1990 Moskva přiznala, že jedna z vypálených raket zasáhla omylem i stíhačku MiG-19, v níž zahynul pilot Sergej Safronov. Ostatky trosek obou letounů jsou dnes v Ústředním muzeu ozbrojených sil v Moskvě.
Powers, který před pádem letounu seskočil padákem, byl v srpnu 1960 v Rusku odsouzen ke třem letům vězení a sedmi letům nucených prací. Začátkem roku 1962 se podařilo dojednat výměnu, která se uskutečnila 10. února 1962 na Glienickém mostě mezi západním a východním Berlínem. Za Powerse Sověti získali svého špióna Vilyama Fishera (alias Rudolfa Abela), zatčeného v New Yorku v roce 1957, spolu s Powersem se do USA vrátil Američan Frederic Pryor, zatčený v Berlíně v létě 1961.
Po návratu do vlasti prošel Powers martyriem vyšetřování a psychotestů, které měly vyloučit, že je dvojí agent. Bylo mu vyčítáno, že před pádem neaktivoval sebedestruktivní systém stroje a že nepožil kyanidovou kapsli. Výbor Senátu ale nakonec konstatoval, že Powers se za daných okolností zachoval správně. Jeho kariéra stíhacího pilota tím však skončila.
Krátce pracoval na ředitelství CIA a v létech 1963 až 1970 působil jako testovací pilot ve firmě Lockheed. V roce 1970 publikoval knihu Operation Overflight: A Memoir of the U-2 Incident (Operace Přelet: Vzpomínka na U-2 incident) a posléze se stal reportérem rádia KGIL v Kalifornii. Tamtéž začal v roce 1977 létat jako pilot helikoptéry pro televizní stanici NBC, což se mu stalo osudným – 1. srpna 1977 při návratu z natáčení požárů v Santa Barbaře s helikoptérou havaroval.
“Říkalo se, že mu CIA ‘pomohla’, ale můj výzkum potvrdil, že to byla skutečně náhoda,” říká ke smrti svého otce Francis Gary Powers junior (44). Prý mu došlo palivo – indikátor paliva byl před nehodou porouchaný (ukazoval méně), jenže před osudným letem mechanik přístroj opravil a Powerse o tom neinformoval. V roce 1996 založil Powers jr. ve Virginii Muzeum studené války, v jehož správní radě je i Sergej Chruščov, syn Nikity Chruščova, který dal v roce 1960 zřejmě příkaz k Powersovu sestřelení.
Letouny Lockheed U-2, kdysi klíčový nástroj CIA pro monitorování sovětského raketového programu, dnes využívá agentura NASA ke geofyzikálním a astronomickým výzkumům. V roce 1962 prosluly pořízením snímků raketových základen na Kubě, což vyústilo v takzvanou karibskou krizi, během níž se svět ocitl na pokraji jaderné války.
(ČTK); Prevzaté z www.letectví.cz
