Posádka STS-131 raketoplánu Discovery dostala pokyn k uzavření dveří nákladového prostoru raketoplánu v 9.42 našeho času a již deset minut poté byly dveře uzavřeny. Discovery a jeho posádka byl následně kompletně připraven k opuštění oběžné dráhy kolem poledne našeho času, nicméně jedenáct minut poté přišlo od vedení letu opět již téměř obehrané rozhodnutí, že blížící se první úterní pokus o provedení přistávacího manévru je zrušen. Podle tohoto rozhodnutí bylo zřejmé, že raketoplán zůstane na oběžné dráze kolem Země minimálně ještě jeden oblet s tím, že na konci tohoto orbitu má k dispozici hned dvě možnosti uskutečnit návrat z oběžné dráhy a to na obě aktivní přistávací plochy na floridském mysu Canaveral a v kalifornské mohavské poušti. Detailní informace o těchto prvních třech úterních možnostech opuštění oběžné dráhy jsme čtenářům Letectví.cz zprostředkovali – ZDE.

Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci následujícího obletu Země byly k dispozici hned dvě možnosti opustit oběžnou dráhu, a to na preferovanou přistávací základnu na Kennedyho vesmírném středisku i na Edwardsovu základnu v Kalifornii, která vykazovala takřka ideální povětrnostní podmínky pro provedení přistávacího manévru, byla pravděpodobnost, že vedení letu již konečně povolí raketoplánu Discovery přistát velmi vysoká. Ve 13.43 našeho času tak přišlo očekávané rozhodnutí uskutečnit brzdný zážeh, který nasměruje orbiter k přistání na Floridě. Raketoplán Discovery tak zahájil ve výšce 350 kilometrů nad Indickým oceánem brzdný zážeh motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) pro opuštění oběžné dráhy ve 13.03 našeho času. 2 minuty a 57 sekund dlouhý zážeh motorů OMS, který zpomalil oběžnou rychlost orbiteru o 322 kilometrů za hodinu tak nasměroval Discovery k nezvratnému sestupu z oběžné dráhy a k celkově 74. přistání raketoplánu na letišti SLF (Shuttle Landing Facility) Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Raketoplán následně ve 14.36 našeho času vstoupil ve výšce 122 kilometrů nad Tichým oceánem rychlostí necelých 30tisíc kilometrů za hodinu do hustých vrstev atmosféry, aby o několik minut později jižně od Aljašky zahájil sérii čtyř zatáček, kterými absorbuje do atmosféry obrovskou kinetickou energii, kterou při setrvačném pohybu kolem Země disponuje. O dvacet minut později se již Discovery pohyboval ve výšce necelých 50 kilometrů nad kontinentálním územím spojených států rychlostí „pouze“ 11 tisíc kilometrů za hodinu. O necelých osm minut později nad územím poloostrova Florida již převzal od počítačů řízení stroje kapitán Alan Poindexter, který ručně vmanévroval raketoplán do 200 stupňové pravotočivé zatáčky, čímž nasměroval raketoplán Discovery k přistání na dráze číslo 15 SLF Kennedyho vesmírného střediska.

Raketoplán Discovery se dotkl svým hlavním podvozkem přistávací dráhy v úterý 20. 4. 2010 v 16.08:35 SELČ (našeho času), aby po 57 sekundách bezpečně na dráze zastavil. Mise STS-131 tak trvala celkově až do zastavení 15 dní, 2 hodiny, 48 minut a 8 sekund. Raketoplán Discovery během této doby 238krát obletěl zeměkouli a urazil jen těžko uvěřitelnou vzdálenost 10 milionů a 30 tisíc kilometrů. Kompletní posádka mise opustila útroby orbiteru o necelou hodinu po přistání a v poměrně velmi dobrém zdravotním stavu se vydala na tradiční obhlídku stroje hodinu a čtyřicet minut po přistání. Raketoplán Discovery tak dokončil svoji předposlední misi do vesmíru a jako nejstarší orbiter tak má před sebou stejně jako jeho mladší „kolegové“ z letky již poslední misi, na kterou se s největší pravděpodobností vydá na podzim tohoto roku, přesněji 16. 9. 2010.

(Ivan Hűbsch)

Prevzaté z www.letectvi.cz; Zdroje informací: NASA, SFN; foto: KSC

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

Středa 14. 4. 2010 byla na oběžné dráze kolem Země ve znamení závěrečných přesunů materiálu a vybavení mezi útrobami orbitální stanice a logistickým modulem MPLM (Multi Purpose Logistics Module) Leonardo, který byl až do včerejšího večera našeho času přes spojovací uzel Harmony stále připojen k obytnému prostoru stanice. Zbytek dne si obě posádky užívaly zasloužené volno (na snímku kompletní posádka STS-131 v modulu Cupola). Jinak byl desátý den mise mimořádně dramatický z hlediska dalšího plánovaného programu. NASA totiž ve středu oznámil, že z důvodu nefunkční nově nainstalované amoniakové nádrže ATA (Ammonia Tank Assembly) plánuje uskutečnit v rámci mise STS-131 ještě jeden výstup do volného prostoru, během kterého by astronauti připojili do chladícího systému stanice záložní amoniakovou nádrž. Kosmická stanice ISS totiž není schopna existovat delší dobu s omezenou funkčností jejího termoregulačního systému. Čtvrtý výstup do volného prostoru by také pochopitelně znamenal i další prodloužení mise.

Ve čtvrtek ráno našeho času však přišlo rozhodnutí, že orbitální stanice ISS se obejde bez okamžitého zásahu astronautů posádky STS-131, popřípadě že bude-li opravdu nutný výstup do volného prostoru za účelem přepojení chladícího systému na záložní nádrž, může být tento proveden stálými obyvateli ISS. Astronauti tak dostali pokyn pokračovat v plnění úkolů mise tak, jak předpokládá její původní již jednou revidovaný plán. Hlavním úkolem jedenáctého dne mise bylo uzavření průlezů mezi spojovacím uzlem Harmony a logistickým modulem MPLM Leonardo, následné odpojení modulu od obytného prostoru stanice ISS a jeho uložení zpět do nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Průlezy do Leonarda byly uzavřeny v 9.38 našeho času, nicméně následná dekomprese spojovacího vestibulu a odpojení modulu pomocí dálkově ovládaných elektromechanických šroubů byla vedením letu zakázána a to z důvodu nekorektní reakce stykovacího mechanismu CBM (Common Berthing Mechanism) na dálkově zaslané povely. Následovalo nekonečně dlouhé testování reakcí stykovacího mechanismu na dálkové ovládání, které stále nepřinášelo uspokojivé řešení situace. Vzhledem k tomu, že se blížil čas, kdy má posádka zahájit spánek, byla tato situace poměrně dosti napjatá. Teprve v 6 hodin večer našeho času dostala posádka povel zahájit činnosti k odpojení modulu. Modul byl uchopen staničním robotickým ramenem SSRMS (Space Station Remote Manipulator System), byla provedena dekomprese spojovacího vestibulu a teprve ve 21.48 našeho času byly zaslány povely do elektromechanických šroubů k uvolnění modulu od stykovacího mechanismu. Přibližně po půl hodině byly všechny šrouby uvolněny a teprve ve 22.23 našeho času byl Leonardo po osmi dnech strávených jako součást obytného prostoru stanice uvolněn. Vzhledem k obrovskému časovému skluzu byl pouze částečně přesunut směrem k nákladovému prostoru raketoplánu Discovery, nicméně jeho uložení již ponechalo vedení letu na dnešní ráno.

Hlavním programem dnešního dne je závěrečná kontrola kritických částí tepelného štítu orbiteru Discovery systémem OBSS (Orbital Boom Sensor System). Astronauti provedou kontrolu celistvosti panelů RCC (Reinforced Carbon Carbon) kryjících náběžné hrany obou křídel a nosu orbiteru, přičemž získaná data budou zaslána k analýze pozemním personálem pomocí staničního komunikačního systému v pásmu Ku. Raketoplán Discovery se bude od Mezinárodní kosmické stanice ISS odpojovat zítra, tedy v sobotu 17. 4. 2010. Přípravy na odpojení orbiteru od stanice budou zahájeny rozloučením posádek STS-131 raketoplánu Discovery a stálých obyvatel ISS v rámci Expedice 23 (kompletní stávající osazenstvo je na přiloženém obrázku). Rozlučkový ceremoniál je naplánován na 11.56 našeho času, přičemž fyzické odpojení Discovery od stanice bude provedeno ve 14.52 SELČ (našeho času). Bezprostředně po odpojení Discovery od stanice provede pilot STS-131 Jim Dutton ručně řízený inspekční oblet stanice. V neděli 18. 4. 2010 bude posádka STS-131 provádět standardní úkony směřující k přípravě orbiteru na provedení přistávacího manévru. Raketoplán Discovery bude opouštět oběžnou dráhu provedením brzdného zážehu hlavních motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) v průběhu 222. obletu Země v pondělí 19. 4. 2010 ve 13.51 SELČ, aby přistál na dráze 15 SLF (Shuttle Landing Facility) Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 14.53 našeho času.

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

Všem čtenářům rozhodně doporučuji sledovat dnešní závěrečnou kontrolu tepelného štítu raketoplánu pomocí systému OBSS, které za normálních okolností není možné vidět, protože při běžném průběhu mise je orbiter již na oběžné dráze osamocen a nemá v dosahu žádné kamery schopné záběry z této operace přenášet na Zemi. Další mimořádně efektní událostí je inspekční oblet stanice bezprostředně po odpojení raketoplánu od ISS. Veškeré tyto události jsou živě přenášeny prostřednictvím on-line vysílání NASA TV, které je k dispozici – ZDE.

Detaily o opuštění oběžné dráhy včetně přesných informací o plánovaném přistávacím manévru raketoplánu Discovery na Floridě přineseme čtenářům Letectví.cz v pondělí 19. 4. 2010 brzy ráno.

(Ivan Hűbsch)

Prevzaté z www.letectvi.cz; Foto a zdroje informací: NASA, SFN

První plánovaný výstup do volného prostoru uskutečnila dvojice zkušených astronautů Clay Anderson (na obrázku) a Rick Mastracchio v pátek 9. 4. 2010. Pro oba astronauty se jednalo již o čtvrtý výstup do volného prostoru v kariéře. Výstup byl zahájen o deset minut oproti plánu v 7.31 SELČ (našeho času) přepnutím skafandrů na interní zdroje napájení. Prvním úkolem tohoto výstupu bylo odpojení staré amoniakové nádrže ATA (Ammonia Tank Assembly) na segmentu S1 od chladícího systému stanice a následně příprava nové nádrže na její vyzvednutí z nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Přibližně po dvou hodinách ve volném prostoru se Clayi Andersenovi po překonání drobných potíží podařilo 800 kilogramovou nádrž ručně vyzvednout z nákladového prostoru orbiteru a předat ji „do rukou“ staničního robotického ramene SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Staniční manipulátor ovládaný astronauty Stephanie Wilsonovou a Jimem Duttonem přenesl novou nádrž k plošině ESP-2, kde na ní astronauti připevnili konstrukci nutnou pro její pozdější montáž na povrch stanice. Astronauti dále demontovali jeden z experimentů japonské externí plošiny JEM-EF a následně vyměnili vadný gyroskop RGA (Rate Gyro Assembly) na segmentu S0, který je součástí orientačního systému stanice. Astronauti splnili veškeré plánované úkoly výstupu, který následně po 6 hodinách a 27 minutách ukončili natlakováním přechodové komory modulu Quest ve 13.58 našeho času.

Tentýž den oznámilo vedení letu, že prodlužuje misi STS-131 o jeden den a nejen to. Raketoplán Discovery nejen že zůstane o jeden den déle na oběžné dráze ale i o jeden den déle připojen k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Důvodem je nefunkční komunikační anténa orbiteru Discovery v pásmu Ku. Toto je jediný vysokorychlostní komunikační kanál, kterým za normálních okolností raketoplán na oběžné dráze disponuje. Vzhledem k tomu, že závěrečná kontrola kritických částí tepelného štítu raketoplánu systémem OBSS (Orbital Boom Sensor System) vyžaduje on-line přenos velkého objemu dat tak, aby mohly být analyzovány pozemním personálem, není možné, aby byla tato kontrola provedena po odpojení Discovery od orbitální stanice. NASA totiž musí pro přenos videosignálu z kontroly využít komunikační nástroje stanice ISS. Podle nového plánu tedy raketoplán Discovery nepřistane zpět na Zemi v neděli 18. 4. 2010, ale o den později, v pondělí 19. 4. 2010 kolem 3 hodiny odpoledne našeho času.

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

V sobotu ráno se na oběžné dráze odehrála mimořádná situace, protože v ruském modulu Zvězda se rozezněl požární poplach. Astronauti na palubě okamžitě zahájili činnosti, které jsou pro tyto situace předepsané, mimo jiné kompletní posádka STS-131 se ihned odebrala do útrob raketoplánu Discovery. Přibližně po pěti minutách však bylo jasné, že poplach na palubě ISS byl planý. Velitel orbitální stanice Oleg Kotov záhy přiznal, že poplach pravděpodobně způsobil tím, že v blízkosti kouřového detektoru vysával prach, který se postaral o zmatení tohoto bezpečnostního čidla. Zbytek dne věnovali astronauti obou posádek přenášením zásob a nového vybavení mezi logistickým modulem MPLM (Multi Purpose Logistisc Module) Leonardo a útrobami orbitální stanice.

Druhý výstup do volného prostoru v rámci mise STS-131 zahájila stejná dvojice astronautů v neděli 11. 4. 2010 o 46 minut dříve oproti plánu v 7.30 našeho času. Astronauti Anderson a Mastracchio (na obrázku) nejprve demontovali starou nádrž ATA z příhradové konstrukce stanice. Stará nádrž byla staničním robotickým ramenem uchycena na dočasné místo. Bezprostředně poté byla staničním manipulátorem uchopena nová amoniaková nádrž a přemístěna na nosník S1 k její definitivní instalaci na staniční páteřní konstrukci. Astronauti si na místě téměř 800 kilogramovou nádrž převzali do svých rukou, aby ji na místo přimontovali ručně. Při připevňování nádrže se ale astronauti potýkali s poměrně značnými problémy, protože po dotažení prvního šroubu zjistili, že nádrž je v ostatních třech úchytech vychýlená ze správné orientace a že ji není možné přichytit. Anderson a Martracchio tak museli zvolit úplně jiný postup. Ten se nakonec ukázal jako úspěšný, nicméně astronauti nabrali značný skluz oproti plánu a museli tak vynechat připojení nádrže do chladícího systému stanice. Na závěr výstupu ještě provedli přípravu staré nádrže na její přesun do nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Vzhledem k poměrně značnému časovému skluzu trval nakonec tento výstup téměř o hodinu více oproti plánu a skončil natlakováním přechodové komory modulu Quest po 7 hodinách ě 26 minutách ve 14.56 našeho času.

V dalším programu mise STS-131 hraje nejdůležitější roli třetí závěrečný výstup do volného prostoru. Tento výstup provede stejná dvojice astronautů, Rick Mastracchio a Clayton Anderson v úterý 13. 4. 2010. Výstup bude zahájen přepnutím skafandrů na interní zdroj napájení v 9.11 našeho času. Úkolem tohoto výstupu je v první řadě přesun staré demontované amoniakové nádrže ATA do útrob nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Astronauti dále demontují z nové nádrže ATA úchopový mechanismus pro staniční manipulátor a provedou její připojení do chladícího systému stanice, což z časových důvodů nestihli v rámci předchozího výstupu. Tím bude komplikovaná výměna amoniakové nádrže ukončena. Astronauti ještě nainstalují na robota DEXTRE nové světlo, odstraní z něj tepelné kryty a vymění přísvit jedné kamery na páteřní konstrukci stanice. Je pravděpodobné, že vedení letu zařadí do programu třetího výstupu další dodatečné aktivity, například kontrolu možného poškození tepelného štítu orbiteru Discovery v oblasti ocasní plochy, nicméně toto je pouze dohad, který bude potvrzen až dnes ve večerních hodinách.

Závěrečný výstup do volného prostoru doporučuji sledovat prostřednictvím on-line vysílání NASA TV, které je k dispozici – ZDE.

Další informace z průběhu mise STS-131 vám na stránkách Letectví.cz přineseme ve středu 14. 4. 2010.

(Ivan Hűbsch)

Prevzaté z www.letectvi.cz; Foto a zdroje informací: NASA, SFN

Bezprostřední přípravy ke startu byly zahájeny plněním gigantické externí palivové nádrže superchladným palivem již v noci z neděle na pondělí ve 3.28 SELČ (našeho času), tedy přibližně s půlhodinovým zpožděním oproti plánu. Tankování tekutého paliva probíhalo bez větších komplikací a bylo ukončeno po třech hodinách přibližně v půl sedmé ráno našeho času. V 9.02 našeho času zahájila posádka nastupování do orbiteru Discovery. Jako první nastoupil do útrob raketoplánu kapitán mise Alan Poindexter, následován specialistou mise Clayem Andersonem, dále nastoupil pilot mise Jim Dutton, poté nejzkušenější členka mise Stephanie Wilsonová, Rick Mastracchio, japonka Naoko Yamazaki a jako poslední se na své místo usadila astronautka Dottie Metcalf-Lindenburgerová. V průběhu usazování posádky na svá místa se na určitou dobu zásadním způsobem zhoršila předpověď počasí pro okamžik startu natolik, že NASA přibližně na půl hodiny vydal stanovisko start raketoplánu Discovery odložit. Kompletní posádka byla do svých křesel usazena v 9 hodin a 47 minut našeho času, přičemž tou dobou již byla nepříznivá předpověď počasí opět odvolána a po dalších drobných technických problémech byl raketoplán prohlášen za startuschopný a vedení startu jeho uskutečnění povolilo.

Raketoplán Discovery odstartoval přesně podle plánu ve 12.21:25 SELČ (našeho času). Poslední noční start amerického raketoplánu v historii byl zcela jistě nesmírným zážitkem pro prakticky celý poloostrov Florida, protože raketoplán opět plamenem z pomocných startovacích motorů SRB (Solid Rocket Boosters) osvítil široké okolí Kennedyho vesmírného střediska.

Přesně 8 minut a 31 sekund po startu proběhlo úspěšné vypojení tahu hlavních motorů raketoplánu SSME (Space Shuttle Main Engine), tzv. MECO (Main Engine Cut Off), o 16 vteřin později odhodil raketoplán Discovery svoji gigantickou externí palivovou nádrž a byl naveden na suborbitální eliptickou oběžnou dráhu se sklonem 51,6° o parametrech 252/67 kilometrů. 25 minut po úspěšném startu provedl kapitán Poindexter spolu s pilotem Duttonem správné zorientování orbiteru Discovery pro provedení korekce oběžné dráhy, manévru OMS2. Dvě minuty a devět sekund dlouhý zážeh motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) byl zahájen v čase 37 minut a 34 sekund po startu, přičemž suborbitální dráha orbiteru Discovery byla tímto manévrem změněna na dráhu kruhovou. Raketoplán nyní stráví téměř dva dny pronásledováním Mezinárodní kosmické stanice ISS.

V dalším programu mise hraje hlavní roli přiblížení raketoplánu Discovery k orbitální stanici ISS a jeho následné připojení ke komplexu stanice. Konečné přiblížení Discovery ke stanici, tzv. TI (Terminal Initiation), bude provedeno ve středu 7. 4. 2010 v 6.12 našeho času. V době, kdy se bude raketoplán Discovery nacházet přibližně 200 metrů pod orbitální stanicí, provede kapitán Alan Poindexter ručně řízené „vesmírné salto“, během kterého bude stálá posádka ISS fotografovat břicho raketoplánu za účelem dokumentace stavu tepelného štítu orbiteru. Manévr RPM (Rendezvous Pitch Maneuver) bude zahájen v 8.41 našeho času, přičemž raketoplán Discovery se následně spojí s ISS v 9 hodin a 50 minut SELČ (našeho času).

NASA řeší poměrně značně nepříjemný technický problém raketoplánu Discovery. Orbiter má nefunkční anténu v pásmu KU. Anténa se vyklápí po otevření dveří nákladového prostoru a slouží jako primární komunikační prostředek raketoplánu během jeho pobytu na oběžné dráze. Jakkoli je možné při pobytu raketoplánu u orbitální stanice využívat staniční komunikační prostředky, raketoplán není schopen poskytnout on-line televizní přenos z průběhu inspekce tepelného štítu a také musí využít jiné navigační prostředky pro přiblížení ke stanici, protože anténa zároveň orbiteru slouží jako radar. NASA disponuje záložním řešením pro odeslání výsledků první kontroly tepelného štítu a stejně tak pro přibližovací manévr, nicméně řešení, jak dostat včas na Zemi záznam závěrečné kontroly kritických částí tepelné ochrany den před provedením přistávacího manévru zatím stále není jasné.

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

Vzhledem k tomu, že otočka RPM a spojení orbiteru k ISS jsou jedny z nejefektnějších fází mise raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici, osobně všem doporučuji sledovat tyto manévry online prostřednictvím internetového vysílání NASA TV, které je k dispozici – ZDE.

Další informace o průběhu mise STS-131 vám na stránkách Letectví.cz přineseme ve čtvrtek 8. 4. 2010.

Prevzaté z letectvi.cz
(Ivan Hűbsch)

Foto a zdroje informací: NASA/KSC, SFN

STS-131 je celkově 131. let amerických raketoplánů do vesmíru a 33. mise věnovaná výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Orbitální část lodi, raketoplán Discovery, absolvuje svoji 38.a zároveň předposlední misi do vesmíru. Start raketoplánu Discovery je naplánován na pondělí 5. 4. 2010 ve 12.21 SELČ (našeho času) z rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Hlavním posláním mise STS-131 je doprava zásob a vybavení na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS, další instalace na povrchu stanice a následná doprava nepotřebného materiálu a částí stanice zpět na Zemi. Mise STS-131 je naplánována na celkových 14 letových dní, přičemž přistání orbiteru Discovery zpět na Kennedyho vesmírném středisku by mělo proběhnout v neděli 18. 4. 2010 ve 14.38 našeho času.

Sedmičlennou posádku mise tvoří čtyři muži a tři ženy, šest Američanů a jedna Japonka. Kapitánem mise je astronaut Alan Poindexter, který jako pilot absolvoval jeden let do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Pilot mise, plukovník amerického letectva Jim Dutton, poletí do vesmíru poprvé. Specialisté mise, kteří budou na palubě ISS provádět veškeré výstupy do volného prostoru jsou zkušení astronauti Rick Mastracchio a Clay Anderson. Astronaut Anderson již strávil na palubě ISS celkově 152 dní jako člen Expedic 15 a 16. Ženskou část posádky pomyslně povede nejzkušenější ze všech astronautů na palubě, astronautka Stefanie Wilson, která poletí do vesmíru již počtvrté, a dále dva vesmírní nováčkové, astronautka Dottie Metcalf-Lindenburger a japonská astronautka Naoko Yamazaki.

Úkoly mise:
Raketoplán Discovery dopravuje na palubu Mezinárodní kosmické stanice víceúčelový logistický modul MPLM (Multi Purpose Logistics Module) Leonardo (na obrázku), v jehož útrobách bude na ISS převezeno téměř jeden a tři čtvrtě tuny vybavení a zásob. Modul Leonardo je přetlakový modul, který je po připojení raketoplánu k ISS vyzvednut z nákladového prostoru orbiteru staničním manipulátorem SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) a následně připojen k obytnému prostoru ISS tak, aby výměna vybavení a zásob probíhala přímo do útrob stanice.

Modul Leonardo je plný nejrůznějšího vybavení pro zajištění života na palubě mezinárodní kosmické stanice, ale i pro zajištění experimentů, které na stanici probíhají. Discovery veze v tomto modulu na palubu stanice mimo jiné nový cvičební stroj po stálou posádku stanice MARES (Muscle Atrophy Research and Exercise System) – na obrázku, dále další spací buňku pro ubytování členů stálé posádky stanice do modulu Harmony, rack WORF (Window Observational Research Facility), který bude provádět přes okno laboratoře Destiny za pomocí kamer, skenerů a dalších pozorovacích nástrojů důkladné zkoumání atmosféry ale i povrchu Země, dále experimentální rack EXPRESS (EXpedite the PRocessing of Experiments to the Space Station) pro podporu vědeckých pokusů prováděných na palubě ISS, skladovací rack, mrazničku na experimenty MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS) a další. V nákladovém prostoru raketoplánu Discovery bude také na palubu ISS dopravena další lehká transportní plošina LMC (Lightweight Multi-Purpose Carrier), na které je umístěna nová amoniaková nádrž ATA (Ammonia Tank Assembly) pro chladící systém orbitální stanice.

Program mise:
Při popisu programu mise se opět budu věnovat pouze klíčovým událostem, tedy startu, spojení s kosmickou stanicí, jednotlivým výstupům astronautů do volného prostoru, odpojením raketoplánu od ISS a jeho návratu zpět na Zemi.

Start mise STS-131 je naplánován na 5. 4. 2010 ve 12.21 SELČ (našeho času). Po startu bude raketoplán naveden na suborbitální eliptickou oběžnou dráhu se sklonem 51,6°, která bude ve 12.58 našeho času korigována zážehem hlavních motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) na dráhu stabilní, načež začne jeho dvoudenní pronásledování mezinárodní kosmické stanice ISS. Raketoplán dostihne Mezinárodní kosmickou stanici ISS ve středu 7. 4. 2010, přičemž jeho konečné přiblížení k orbitálnímu komplexu, bude provedeno v 7.12 SELČ (našeho času). Mimořádně efektní „vesmírné salto“, tedy otočka RPM (Rendezvous Pitch Maneuver), během kterého fotografují stálí obyvatelé orbitální stanice břicho raketoplánu, bude zahájeno 7. 4. 2010 v 8.41 našeho času a raketoplán se následně s ISS spojí v 9.50 našeho času.

Klíčovými událostmi mise během pobytu raketoplánu Discovery u Mezinárodní kosmické stanice ISS jsou pochopitelně tři plánované výstupy do volného prostoru. Všechny tři výstupy provede stejná dvojice astronautů, a to velmi zkušení harcovníci Rick Mastracchio a Clay Anderson. První výstup do volného prostoru zahájí astronauti přepnutím svých skafandrů na interní zdroje napájení v průběhu pátého dne mise v 7.41 našeho času. Cílem prvního výstupu do volného prostoru je příprava nové amoniakové nádrže na její instalaci do chladícího systému stanice, astronauti dále provedou výměnu jednoho gyroskopu navigačního systému stanice a připraví šest baterií na jejich výměnu v průběhu mise STS-132. Druhý výstup do volného prostoru bude proveden v průběhu sedmého dne mise, a to v neděli 11. 4. 2010. Výstup bude zahájen v 8.16 našeho času. Astronauti Anderson a Mastracchio nejprve demontují starou amoniakovou nádrž ze segmentu S1 příhradové konstrukce stanice a za pomocí staničního manipulátoru ji přesunou na dočasné umístění. Dalším úkolem je instalace nové nádrže ATA na její trvalé umístění na segmentu S1 a její připojení do chladícího systému stanice. Na závěr výstupu provedou astronauti demontáž ochranného krytu přechodové komory modulu Quest pro jeho návrat zpět na Zemi. Třetí a závěrečný výstup do volného prostoru je naplánován na devátý letový den, tedy na úterý 13. 4. 2010. Výstup bude zahájen přepnutím skafandrů na interní zdroj napájení v 9.11 našeho času. Úkolem tohoto výstupu je v první řadě přesun staré demontované amoniakové nádrže ATA do útrob nákladového prostoru raketoplánu Discovery. Astronauti dále demontují z nové nádrže ATA úchopový mechanismus pro staniční manipulátor. Tím bude komplikovaná výměna amoniakové nádrže ukončena. Astronauti ještě nainstalují na robota DEXTRE nové světlo, odstraní z něj tepelné kryty a vymění přísvit jedné kamery na páteřní konstrukci stanice. Všechny tři výstupy budou pochopitelně provedeny přes přetlakovou komoru modulu Quest a každý bude trvat přibližně šest a půl hodiny.

Více informací o misi STS-131 naleznete po kliknutí na banner.

V průběhu jedenáctého dne mise, tedy ve čtvrtek 15. 4. 2010 bude od obytného prostoru orbitální stanice odpojen logistický modul Leonardo, který bude následně uložen staničním robotickým ramenem zpět do nákladového prostoru orbiteru Discovery. Přibližně dvě hodiny poté se obě posádky rozloučí. Fyzické odpojení raketoplánu Discovery od orbitálního komplexu ISS je naplánováno na 16. 4. 2010 v 10.03 našeho času. Po 206 obletech zeměkoule by měl raketoplán Discovery přistát na ranveji 15 letiště SLF (Shuttle Landing Facility) Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v neděli 18. 4. 2010 ve 14.38 SELČ (našeho času).

Misi STS-131 raketoplánu Discovery jako obvykle doporučuji sledovat on-line prostřednictvím internetového vysílání NASA TV, které najdete – ZDE.

Další zprávy z průběhu mise přineseme čtenářům Letectví.cz v úterý 6. 4. 2010.

(Ivan Hűbsch)

Zdroje informací: SFN, NASA/KSC; foto: KSC ; Prevzaté z www.letectvi.cz