Astronauti posádky raketoplánu Endeavour pokračují v rámci mise STS-126 v úpravách orbitální stanice ISS. V noci ze soboty 22. 11. na neděli 23. 11. 2008 uskutečnili další úspěšný výstup do volného prostoru (na obrázku astronaut Steve Bowen v průběhu třetího výstupu), zatímco v útrobách ISS pokračovaly práce na oživení dopraveného vybavení nutného k rozšíření počtu stálých posádek komplexu.Kozmonautika
Posádka STS-126 pokračuje v úpravách ISS
24. november 2008 (Kozmonautika)Astronauti posádky raketoplánu Endeavour pokračují v rámci mise STS-126 v úpravách orbitální stanice ISS. V noci ze soboty 22. 11. na neděli 23. 11. 2008 uskutečnili další úspěšný výstup do volného prostoru (na obrázku astronaut Steve Bowen v průběhu třetího výstupu), zatímco v útrobách ISS pokračovaly práce na oživení dopraveného vybavení nutného k rozšíření počtu stálých posádek komplexu.Raketoplán Endeavour odstartoval a spojil se s ISS
18. november 2008 (Kozmonautika)
V noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu letošního roku úspěšně odstartoval americký raketoplán OV-105 Endeavour k misi STS-126, jejímž úkolem je vylepšit domovské prostředí stálých obyvatel Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a také uskutečnit životně důležitou opravu solárních panelů orbitálního komplexu. Později v průběhu uplynulého víkendu se Endeavour spojil na oběžné dráze s orbitální stanicí a posádky obou lodí začaly pracovat společně.Mise STS-126 raketoplánu Endeavour připravena
14. november 2008 (Kozmonautika)
Americký raketoplán Endeavour je na startovací rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska připraven k misi STS-126. Endeavour zamíří na své cestě do vesmíru k Mezinárodní kosmické stanici ISS, na které jeho posádka provede zcela klíčovou opravu rotačních kloubů solárních panelů stanice tak, aby mohlo být v plném rozsahu obnoveno zásobování orbitálního komplexu elektrickou energií. Endeavour také přiveze na ISS vybavení umožňující zvýšení počtu stálých obyvatel ze tří na šest.Sojuz bezpečne pristál
24. október 2008 (Kozmonautika)
Po desaťdňovom pobyte vo vesmíre pristáli dnes o 07,36 hod. moskovského času na palube modulu Sojuz ruskí kozmonauti Sergej Volkov, Oleg Kononenko a vesmírny turista z USA Richard Garriot. Pristátie v plánovanej oblasti severne od kazašského mesta Arkalyk prebehlo bezpečne a podľa vyjadrenia Kontrolného strediska sú všetci traja kozmonauti v dobrom stave. Sonda MESSENGER preletela okolo Merkúra
8. október 2008 (Kozmonautika)
Americká vesmírna sonda MESSENGER uskutočnila v pondelok prelet popri planéte Merkúr. S cieľom odfotografovať povrch najmenšej planéty Slnečnej sústavy sa sonde Národného úradu pre letectvo a vesmír (NASA) podaril už druhý z plánovaných troch preletov. MESSENGER (skratka z MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging – Povrch Merkúra, vesmírne prostredie, geochémia a meranie) získala zábery pri rýchlosti okolo 23 800 kilometrov za hodinu zo vzdialenosti vyše 200 kilometrov. Atlantis odštartuje najskôr v januári
9. december 2007 (Kozmonautika)
Nové problémy s palivovými senzormi si dnes vynútili opätovné odloženie štartu raketoplánu Atlantis, ktorý má na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS) priviezť európske vedecké laboratórium Columbus. Ide už o štvrtý odklad štartu. Národný úrad pre letectvo a vesmír (NASA) dnes rozhodol, že ďalší štart raketoplánu Atlantis prebehne najskôr 2. januára 2008. Atlantis štartuje 6.decembra
2. december 2007 (Kozmonautika)
Manažéri amerického Národného úradu pre letectvo a vesmír (NASA) v piatok odsúhlasili štart raketoplánu Atlantis v plánovanom termíne 6. decembra. Ide o misiu označovanú ako STS-122. Hlavnou úlohou Atlantisu bude priviesť na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS) nové európske vedecké laboratórium Columbus.Čínská sonda poslala první snímek Měsíce
1. december 2007 (Kozmonautika)
Čínský národní kosmický úřad CNSA (China National Space Administration) zveřejnil první fotografii Měsíce pořízenou sondou Chang’e 1 (Čchang’e 1), vypuštěnou letos 24. října. Formálně tak zahájil misi, jejímž úkolem je zmapovat podrobně měsíční povrch a výhledově na něm i přistát. Umělá družice, která využívá nejmodernějších technologií, je první čínského původu.
