Letectvo.sk - letecký informačný portál » História, múzeá

Devätnásť rokov, devätnásť vrtuľníkov

kx — Thu, 10 Nov 2011 09:29:02 +0000

Doslova v čase, keď vrcholili práce na zostavovaní knihy nazvanej Vrtuľníky Mi-24 na Slovensku,ktorú na tohtoročný predvianočný knižný trh chystá Magnet Press Slovakia, skončila sa prevádzka týchto obdivuhodných viacúčelových bojových vrtuľníkov v Ozbrojených silách SR.

Som rád, že môžeme ponúknuť čitateľom a milovníkom leteckej techniky práve túto knihu. Je o slovenských vrtuľníkoch Mi-24 a osobne ju vnímam ako výraz poďakovania všetkým, ktorí na „dvadsaťštvorkách“ lietali a poctivo sa o ne starali. Vnímam ju aj ako pozornosť pre ľudí, ktorí sa na tieto vrtuľníky radi chodili pozerať na letecké dni a ďalšie verejné podujatia. Je to možno na neuverenie, ale tieto vrtuľníky strávili v slovenských ozbrojených silách takmer devätnásť rokov, teda viac ako polovicu času odvtedy, čo opustili výrobný závod. Zhodou okolností devätnásť bolo aj samotných vrtuľníkov, ktoré na prelome rokov 1992 – 1993 získala rodiaca sa Slovenská republika pri delení majetku federálnej česko-slovenskej armády.

Stalo sa už tradíciou, že každý rok prichádzame s novou knihou venovanou vojenskej technike či vojenským dejinám. Aj na tento rok sme plánovali vydať publikáciu o histórii našich vojenských útvarov, ale po impulze z rezortu obrany sme svoje plány zmenili a rozhodli sme sa zostaviť knihu o slovenských vrtuľníkoch Mi-24 a o ľuďoch, ktorí k nim patria. Vlastne dnes už môžeme povedať, že patrili… A tak aj táto publikácia sa už radí medzi tie, ktoré sa venujú vojenskej leteckej histórii. Nebolo ľahké za pomerne krátky čas získať východiskový materiál pre zostavenie uvedenej publikácie. Hlavne textové podklady. Autorský kolektív musel vynaložiť veľa úsilia, aby získal, overil či doplnil príslušné poznatky. A nebolo by sa mu to podarilo v prijateľnej miere, keby nenašiel pomoc u viacerých ľudí zo slovenských vzdušných síl, v prešovskom vrtuľníkovom krídle, v Leteckých opravovniach Trenčín a keby sa nestretol s pochopením u ďalších ľudí pôsobiacich mimo Ozbrojených síl SR, v susednej Českej republike či inde v zahraničí. Pravda, nevyhol sa ani ťažkostiam, ale nakoniec ich prekonal a mohol vytvoriť dielo svojím spôsobom výnimočné. Publikácia totiž po prvý raz integruje bežne dostupné informácie s novozískanými poznatkami. Nezaoberá sa technickým popisom ani konštrukčnými detailmi vrtuľníkov Mi-24, keďže tieto už boli viackrát spracované v iných dielach. Po všeobecnom úvode, ktorý vychádza z histórie vzniku týchto vrtuľníkov aj ich prevádzkovania v bývalom Česko-Slovensku, sa kniha sústreďuje na ich pôsobenie na Slovensku a na úlohy, ktoré plnili ich posádky a ostatní príslušníci jednotky. To z knihy robí svojím spôsobom unikátny prehľad o „živote“ a aktuálnom stave týchto vrtuľníkov za celé obdobie ich služby v Ozbrojených silách SR. Dopĺňajú ho niekoľkostránkové zoznamy letového a technického personálu, ako aj osobitné záznamy o každej palube zo spomenutých devätnástich vrtuľníkov. A, samozrejme, mnohé originálne fotografie, ktoré nepochádzajú iba z dielne autorov knihy, ale aj od ľudí, ktorí s týmito vrtuľníkmi spojili svoje profesijné životy.

Dňa 20. septembra 2011 sa Vrtuľníkové krídlo generálplukovníka Jána Ambruša v Prešove rozlúčilo so svojimi „dvadsaťštvorkami“. Veliteľ krídla plk. gšt. Ing. Miroslav Korba v prejave k zúčastneným spomenul históriu pôsobenia tohto typu vrtuľníka v slovenských vzdušných silách. Vyzdvihol jeho kvality, ktoré sa potvrdili nielen pri výcviku pilotov, na súčinnostných cvičeniach, ale aj pri plnení mnohých ďalších úloh, spojených napríklad so záchranou obyvateľstva pri živelných pohromách či katastrofách. Tieto súvislosti spomína aj v úvodnom slove našej publikácie a je len prirodzené, že mnohé z nich zaznamenali v knihe aj jej autori. Domnievam sa preto, že kniha bude dôstojnou spomienkou na tých bezmála dvadsať rokov, počas ktorých sa rotory vrtuľníkov Mi-24 roztáčali na prešovskom letisku, odkiaľ odlietali so svojimi posádkami plniť stanovené úlohy a kde na ich návrat poctivo čakal pozemný personál. Veríme, že dielo osloví všetkých, ktorí majú k tejto téme blízko, a to nielen v civilnom sektore, ale aj v rezorte obrany, kde doteraz bol vždy záujem o podobné publikácie z našej produkcie. Viac sa dozviete tu.

Autor: Dr. ZDENĚK ÚŠELA, CSc., generálny riaditeľ MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o.; Napísané pre časopis L+K

Neuvádzajú ich kiná ani televízie, a predsa sú

kx — Thu, 21 Apr 2011 07:25:30 +0000

Pod týmto názvom vyšla 20. apríla 2011 v denníku Pravda recenzia na 1. diel filmového dokumentu z edície Vojenské lietadlá a história: Krídla nad Slovenskom 1918-1939, z produkcie spoločnosti MAGNET PRESS, SLOVAKIA. Pre tých, ktorí tento dokument ešte nevideli môže byť pohľad autora recenzie Daniela Bernáta “pomôckou” pri rozhodovaní, či kúpiť, či nekúpiť a tí, ktorí ho už majú môžu zasa porovnať, či sa ich názory zhodujú. Recenziu si môžete prečítať tu.

70 let od úmrtí průkopníka Štefana Baniče

bej — Mon, 03 Jan 2011 20:21:16 +0000

V neděli 2. ledna uplynulo 70 let od úmrtí slovenského průkopníka parašutismu Štefana Baniče, který byl jedním z mnoha vynálezců, jež se pokoušeli sestrojit aparát umožňující bezpečné seskoky z velkých výšek. Vyučený zedník a rodák ze západoslovenských Smolenic svůj vynález učinil ve Spojených státech, kam se stejně jako mnoho dalších Evropanů v roce 1907 vydal za lepším živobytím.

Ke břehům nového kontinentu dorazil Banič nedlouho poté, co bratři Wrightové zahájili éru aviatiky. Počátky letectví však byly spojeny s řadou nehod, nezřídka končících zraněním nebo dokonce smrtí některého z oněch “báječných mužů na létajících strojích”. A právě jeden z takových katastrof přivedl Baniče v roce 1912 na myšlenku vybavit letce pomůckou, která by jim v případě nouze zachránila život.

Baničův vynález se od současných padáků značně lišil. Svým tvarem připomínal rozměrný deštník s ocelovou kostrou a otvorem uprostřed vrchlíku. Padák neměl šňůry, ale byl upevněn zvláštním postrojem přímo na tělo letce v oblasti hrudníku. Aby uživatelům příliš nepřekážel, byla jeho konstrukce skládací a v případě potřeby se rozevírala systémem pružin.
Není však bezpečně doloženo, zda Banič svůj padák skutečně a osobně vyzkoušel, ať už seskokem z mrakodrapu nebo z letadla, jak uvádějí četné starší publikace.

Koncem srpna roku 1914 vydal americký patentový úřad dokument s číslem 1,108,484, který potvrzoval, že rakousko-uherský občan Stephan Banic je autorem “nového a užitečného vylepšení padáku”. Svůj vynález Banič s úspěchem nabídl americké armádě. Často se uvádí, že jeho padák byl zaveden v americkém letectvu a využíván v první světové válce, avšak tato informace není pravdivá.

V roce 1921 proto opustil Spojené státy a vrátil se na Slovensko. Až do konce života v lednu 1941 pracoval beze vší slávy jako zedník. Vzpomínka na průkopníka parašutismu však úplně nezapadla. U příležitosti sta let od Baničova narození (*23. listopadu 1870) mu byl na bratislavském letišti odhalen památník.

Méně známou kapitolou z Baničova života je jeho zájem o poznávání Karpatského krasu, díky němuž se zapsal do dějin slovenské speleologie jako spoluobjevitel jeskyně Driny. Podzemní prostora s charakteristickými sintrovými záclonami je dodnes jedinou veřejně přístupnou jeskyní na západě Slovenska.

Titul “vynálezce padáku”, jenž mu bývá připisován, je nadsazený. Vyobrazení podobných zařízení lze totiž nalézt už v dílech renesančních autorů, včetně Leonarda da Vinciho nebo Fausta Veranzia/Verančiče.

Za první doložené použití padáku bývá považován seskok Francouze Louise-Sébastiena Lenormanda z věže v Montpellier v roce 1783. Zatímco Lenormand vsadil na aparát s dřevěnou kostrou, jeho krajan André-Jacques Garnerin se na podzim 1797 spolehl už jen na pevnost hedvábné látky. Od toho byl pouze krůček k nápadu padák sbalit a i se šňůrami umístit do torny na letcových zádech, jak to v roce 1911 udělal mimo jiné Francouz Bonnet nebo Rus Gleb Kotelnikov; moderní záchranné padáky vycházejí z Kotělnikovovy konstrukce RK-1. Baničova konstrukce jako prakticky obtížně použitelná zapadla a je dnes pouze historickou zajímavostí.

(PeS/KuJ)

Prevzaté z leteckého informačného servera Letectvi.cz

Spomienka na pád britského bombardéra pri Čunove

bej — Wed, 06 Oct 2010 04:09:17 +0000

Včera 5. októbra si v mestskej časti Čunovo pripomenuli 66. výročie pádu britského bombardovacieho lietadla zo 40. perute RAF. Prítomní boli britský veľvyslanec Michael Roberts, zástupca britského vojenského pridelenca major Adam Jowett, zamestnanci britského veľvyslanectva, veliteľ Zmiešaného krídla generálmajora Otta Smika na Sliači plukovník Vladimír Lisý, vedúci oddelenia bilaterálnej spolupráce Ministerstva obrany SR Anton Hrnko a zástupcovia slovenských ozbrojených síl a veteránov. Viac na stránke MO SR.

Reedícia vojnových dokumentov za jedinečné ceny

kx — Mon, 04 Oct 2010 20:28:42 +0000

Pražská spoločnosť B.M.S. pripravila reedíciu úspešného 10-dielneho cyklu vojnových dokumentov na DVD, pod názvom „Válečné šílenství“. Každý týždeň od 30.9. až do 2.12.2010 bude vydaný ďalší diel tohto cyklu a v predaji budú za jedinečnú cenu 1,99 €. Všetky DVD obsahujú český a anglický dabing. 1. diel „Hitlerovy tajné zbraně“ ponúka originálne archívne materiály o vývoji, testovaní a konečnom použití niektorých z Hitlerových tajných zbraní a objednať si ho môžete od dnes.

V rámci cyklu „Válečné šílenství“ vyjdú nasledovné DVD:

VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 1 – Hitlerovy tajné zbraně
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 2 – Kamikaze
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 3 – Letecké bitvy 2. světové války
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 4 – Bitevní lodě 2. světové války
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 5 – Tankové bitvy 2. světové války
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 6 – Ponorková válka
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 7 – Válka v poušti
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 8 – Letadlové lodě
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 9 – Britské bombardovací letectvo 1939-45
VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ 10 – Válka v džungli

V najbližších dňoch do našej ponuky pribudne cyklus 15-tich dokumentárnych filmov na DVD pod názvom „Válečná technika“, ktorý sa zaoberá vojenskou leteckou technikou od druhej svetovej vojny až po súčasnosť a je tiež z dielne spoločnosti B.M.S.. O podrobnostiach vás budeme čoskoro informovať.

Sestřelení U-2 ukončilo špionážní lety nad SSSR

kx — Sat, 01 May 2010 20:06:38 +0000

Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes “pohřešuje”. Štěstí v neštěstí měl pilot špionážního letounu U-2 Gary Powers, který byl před 50 léty, 1. května 1960, sestřelen u Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg). Byl sice odsouzen k desetiletému žaláři, ale po dvou letech byl vyměněn za sovětského špióna a vrátil se do USA.

Politickým důsledkem sestřelení letounu U-2 bylo opětovné ochlazení americko-sovětských vztahů a zrušení schůzky na nejvyšší úrovni mezi Nikitou Chruščovem a Dwightem Eisenhowerem, která se měla konat o dva týdny později v Paříži. Incident, po němž byly zastaveny špionážní lety USA nad Sovětským svazem, také urychlil vývoj amerického satelitního systému Corona, který v monitorování území přelety nahradil.

Na prvního máje 1960 ráno odstartoval ke svému 28. letu se strojem U-2 tehdy třicetiletý Francis Gary Powers z americké základny u pákistánského Péšávaru. Nad Sovětským svazem vyfotografoval základnu Bajkonur, dále měl zachytit atomové laboratoře v Čeljabinsku a zejména pak oblast Plesecka u Petrohradu, kde byla budována základna balistických raket.

Sověti zaregistrovali americký letoun už nad Afghánistánem a záhy proti němu vyslali letoun Su-9, který byl stejně jako U-2 schopný dosáhnout značné výšky (až 20 km; U-2 něco přes 20km). Do akce byly nasazeny i dva stroje MiG-19, jež se ale nedokázaly vznést do výšky cíle (asi 22 km), a pozemní protiletecká obrana, jíž se podařilo Powerse zasáhnout. Až v roce 1990 Moskva přiznala, že jedna z vypálených raket zasáhla omylem i stíhačku MiG-19, v níž zahynul pilot Sergej Safronov. Ostatky trosek obou letounů jsou dnes v Ústředním muzeu ozbrojených sil v Moskvě.

Powers, který před pádem letounu seskočil padákem, byl v srpnu 1960 v Rusku odsouzen ke třem letům vězení a sedmi letům nucených prací. Začátkem roku 1962 se podařilo dojednat výměnu, která se uskutečnila 10. února 1962 na Glienickém mostě mezi západním a východním Berlínem. Za Powerse Sověti získali svého špióna Vilyama Fishera (alias Rudolfa Abela), zatčeného v New Yorku v roce 1957, spolu s Powersem se do USA vrátil Američan Frederic Pryor, zatčený v Berlíně v létě 1961.

Po návratu do vlasti prošel Powers martyriem vyšetřování a psychotestů, které měly vyloučit, že je dvojí agent. Bylo mu vyčítáno, že před pádem neaktivoval sebedestruktivní systém stroje a že nepožil kyanidovou kapsli. Výbor Senátu ale nakonec konstatoval, že Powers se za daných okolností zachoval správně. Jeho kariéra stíhacího pilota tím však skončila.

Krátce pracoval na ředitelství CIA a v létech 1963 až 1970 působil jako testovací pilot ve firmě Lockheed. V roce 1970 publikoval knihu Operation Overflight: A Memoir of the U-2 Incident (Operace Přelet: Vzpomínka na U-2 incident) a posléze se stal reportérem rádia KGIL v Kalifornii. Tamtéž začal v roce 1977 létat jako pilot helikoptéry pro televizní stanici NBC, což se mu stalo osudným – 1. srpna 1977 při návratu z natáčení požárů v Santa Barbaře s helikoptérou havaroval.

“Říkalo se, že mu CIA ‘pomohla’, ale můj výzkum potvrdil, že to byla skutečně náhoda,” říká ke smrti svého otce Francis Gary Powers junior (44). Prý mu došlo palivo – indikátor paliva byl před nehodou porouchaný (ukazoval méně), jenže před osudným letem mechanik přístroj opravil a Powerse o tom neinformoval. V roce 1996 založil Powers jr. ve Virginii Muzeum studené války, v jehož správní radě je i Sergej Chruščov, syn Nikity Chruščova, který dal v roce 1960 zřejmě příkaz k Powersovu sestřelení.

Letouny Lockheed U-2, kdysi klíčový nástroj CIA pro monitorování sovětského raketového programu, dnes využívá agentura NASA ke geofyzikálním a astronomickým výzkumům. V roce 1962 prosluly pořízením snímků raketových základen na Kubě, což vyústilo v takzvanou karibskou krizi, během níž se svět ocitl na pokraji jaderné války.

(ČTK); Prevzaté z www.letectví.cz

Podívejte se, jak se staví unikátní meziválečná „Baťova stíhačka“

kx — Tue, 20 Apr 2010 22:41:34 +0000

Více než sedm tisíc hodin práce už nadšencům z Historické letky Republiky československé zabrala stavba letuschopné repliky meziválečného letounu Zlín XIII. Dokončený už je trup letadla, sdružení sehnalo motor i přístroje. Podívejte se, jak se letadlo staví. …viac na www. idnes.cz.

Přednášky ke 100 létům létání v Pardubicích

bej — Mon, 15 Mar 2010 07:02:46 +0000

Východočeské muzeum v Pardubicích připravilo na březen a duben letošního roku cyklus přednášek věnovaný historii létání nejen v Pardubicích. Každá z přednášek se uskuteční vždy ve středu, od 18.00 v přednáškovém sále muzea na Zámku Pardubice. Jednorázové vstupné činí 30,- Kč. Na letošní květen je dále připravena beseda se zástupci provozovatele pardubického letiště a též výstava.
Program:

17. 3. 2010
Pardubice kolem roku 1910 v době působení ing. Jana Kašpara
PhDr. František Šebek

24. 3. 2010
Pardubičtí aviatici Ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák
Pavel Sviták nebo Mgr. Jan Tetřev

31. 3.2010
K.u.k. Luftfahrtruppe – Císařské a královské letectvo a jeho čeští příslušníci
Petr Aharon Tesař

7. 4. 2010
Pardubické létání mezi světovými válkami
Mgr. Petr Boček a Jan Bednář

14. 4. 2010
Východočeská letiště a československý odboj
Michal Plavec

21. 4. 2010
Nálety na Pardubice v roce 1944
Mgr. Jan Tetřev

28. 4. 2010
Pardubické letiště od 50. do 80. let 20. století
Otto Janoušek

5. 5. 2010
Současnost a budoucnost pardubického letiště
Beseda se zástupci společnosti EBA a dalšími aktéry současného dění na pardubickém letišti

28. 5. až 19. 9. 2010
100 let létání v Pardubicích
Výstava ke 100. výročí létání na Pardubicku

Pripomíname si

kx — Sun, 07 Mar 2010 22:31:19 +0000

6. marca 1913 sa v meste Novonikolajevsk, dnes Novosibirsk, narodil Alexander Ivanovič Pokryškin, trojnásobný hrdina Sovietskeho zväzu, o ktorom v roku 1944 na pôde kongresu vyhlásil prezident Spojených štátov Franklin Roosvelt, že je najlepšie letecké eso druhej svetovej vojny. V sobotu 6. marca uplynulo 97 rokov od jeho narodenia.

Pokryškin v bojoch počas druhej svetovej vojny dosiahol 59 potvrdených zostrelov. Lietal na strojoch MiG-3, Jak-1, ale asi najznámejším jeho lietadlom bol stroj Bell P-39 Aircobra. Za jeho zostrelenie Nemci vypísali vysokú odmenu. Jeho povestnú Airacobru s výrazným bielym číslom 100 na trupe a množstvom červených hviezd v prednej časti trupu, ktoré symbolizovali jednotlivé zostrely sa však Luftwaffe nikdy zostreliť nepodarilo. Bol jediným vojakom, ktorý všetky tri hviezdy hrdinu Sovietskeho zväzu získal počas vojny. Po vojne prešiel rôznymi funkciami a nakoniec mu bola udelená hodnosť maršála letectva. Alexandr Ivanovič Pokryškin zomrel 13. novembra 1985 v Moskve, kde je aj pochovaný. Bol ocenený najvyššími vyznamenaniami 19 krajín Európy, Ameriky, Ázie a Afriky. (kx)

Oslavy století české aviatiky se rozjíždějí

kx — Fri, 05 Mar 2010 09:26:52 +0000

V letošním roce si připomínáme sto let od prvního řízeného letu Ing. Jana Kašpara, který se uskutečnil 16. dubna 1910 v Pardubicích. Právě Pardubice, které jsou po léta považovány za kolébku českého letectví, se staly centrem oslav tohoto významného výročí.

Tamní Sdružení Aviatické pouti připravuje pro letošní rok řadu doprovodných akcí, jejichž vyvrcholením se stane letošní, jubilejní dvacátá, Aviatická pouť konaná ve dnech 5. a 6. června. Její program bude premiérově rozdělen do několika dějství, která divákům představí významné kapitoly z dějin českého a československého letectví.

Program oslav ale již započal. Například od středy 3. března je v pardubickém obchodním centru AFI Palace umístěn ultralehký letoun Blériot XI stavitele Václava Vondráška. Zajímavostí je, že vystavený stroj se nachází jen nedaleko od místa, kde Ing. Kašpar žil. Na protějším rohu křižovatky stával hotel Veselka, který na přelomu devatenáctého a dvacátého století vlastnil František Kašpar, otec prvního českého aviatika.

Společnost Aeromedia, a. s. je již po dvacáté mediálním partnerem Aviatické pouti a časopisy Letectví+kosmonautika a AeroHobby, společně se zpravodajským serverem Letectvi.cz, budou pravidelně přinášet aktuality z příprav akce.

(PKo)

Prevzaté z www.letectvi.cz; Foto: Petr Kolmann